Čtěte více
Všechno má své, jak se říká a v japonských bojových umění má i úklid dōdžō svůj smysl. Proč a kdo tedy dōdžō uklízí?
Bez nějakých okolků můžeme říci, že všichni. Není to tak, že by dōdžō měli uklízet jen studenti anebo naopak jen učitelé. Všichni by měli a mají uklízet společné prostory. Tím více dōdžō a přilehlých prostor.
Jednou z nejlepších vlastností praktikantů bojových umění je pokora.
Tím, že se studenti i učitelé podílí na úklidu, projevují místu respekt. Je to logické – využívají tyto prostory ke svému technickému i osobnostnímu růstu a jako projev respektu k tomuto místu o toto místo pečují a uklízí jej. Toto je moc důležité pochopit! Jestliže nejste ochotní „místo své Cesty“ uklízet, pak do něj s největší pravděpodobností nepatříte a vaše studium je povrchní. Svět bojových umění je prostě jiný. Skrze maličkosti se učíme uvědomovat si elementy života. Od těch jednodušších, až po ty složitější.
Co člověka naučí obyčejný úklid? Opět jednoduchá odpověď – trpělivosti, pečlivosti, zodpovědnosti za samotný úklid apod. Není to tedy „jen“ úklid. Je to vlastně nástroj, který pomáhá utvářet studenta a skrze toto utváření si uvědomuje spoustu věcí. Od toho okamžiku, kdy si student poprvé uvědomí, že je k tomu úklidu potřeba nějaký systém, trochu logiky, až po uvědomění si, že „samo se to“ neudělá. Dobrý pocit z kvalitně odvedené práce je pak samozřejmostí.
Vezměte si příklad z Rika Usami (na obrázku je vpravo). Je to mistryně světa v Kata (praktikuje Karate). Která i přes své dlouholeté zkušenosti a tituly stále projevuje respekt svému dōdžō a uklízí ho.
I úklid prostor je součástí cesty každého, kdo dōdžō využívá. Kdo se na úklidu odmítá podílet, není pravým praktikantem bojových umění. Povrchní výuka nikam dlouhodobě nevede. Jen to vede k iluzi Cesty. I k tomu takový student jednoho dne dospěje. Věnujte se úklidu v dōdžō i ostatních prostor školy. Děláte to přeci i pro sebe – anebo spíše jen pro sebe?